Festivalové ohlasy
Fotografie, hudba a slovo na Janáčkových Hukvaldech
Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, jehož už šestnáctý ročník proběhl ve dnech 27. června - 26. července 2009, je minulostí a pořadatelé připravují ročník příští. Při jeho hodnocení se však určitě nezapomene na bližší seznámení s kulturou arabskou. Tři akce, které organizátoři do programu festivalu zařadili, znamenají totiž určité vybočení, nikoliv však žánrové, protože přinesly to, co na festival patří, a sice hudbu, slovo a umění výtvarné. Jak řekla členka Fondu Janáčkovy Hukvaldy Bohdana Rywiková, bylo to v šestnáctileté historii tohoto festivalu vůbec poprvé, kdy se takto propojila hudba s jinými oblastmi umění.
Tento specifický blok otevřela vernisáž výstavy fotografií Khalila Baalbakiho, uspořádaná v prostorách Ostravského muzea (24. 7.) ve spolupráci s Libanonským klubem v České republice a pod záštitou chargé d´affaires Libanonské republiky, pana Fadiho Ziadeha. Khalil Baalbaki, absolvent FAMU a žijící od r. 1983 v Praze, představil na svých barevných zvětšeninách především libanonskou přírodu.
V sobotu 25. 7. se v kapli sv. Ondřeje na hukvaldském hradě sešli posluchači na odpoledni arabské poezie. V podání sólisty činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Jana Fišara si poslechli verše dnes již klasika arabské poezie Chalíla Džibrána (+1931) z jeho knihy Prorok (o lásce, manželství a smrti) a verše čelného představitele současné arabské poezie Mahmouda Darwishe (+2008), z nichž převážná většina byla do češtiny přeložena poprvé (překlad Jana Cohlová). Pořad byl proložen hudbou libanonsko-francouzského hudebníka Marcela Khalifé v interpretaci skupiny Al Mayadine. Jejich vystoupení večer v amfiteátru, kde mimo jiné zazněly zhudebněné a odpoledne recitované verše M. Darwishe, tento netradiční vstup do janáčkovského festivalu uzavřelo.
(ek)
13. srpna 2009
Ke koncertu Marcela Khalifé na Hukvaldech
I was at the concert given by Marcel Khalife's quartet Al Mayadine on Saturday 25 July 2009 in the village of Hukvaldy near Ostrava in the Czech Republic. The concert was the highlight of this year's International Janacek in Hukvaldy Festival. It was an absolutely phenomenal night and I felt so privileged to have been there and to have met the gentle and modest Marcel Khalife himself at a party after the concert. During my conversation with Marcel, I enthused about his son Rami, a young pianist who, in my estimation has no equal in the world today. The stunning range and sheer beauty of the colours he coaxed out of the Petrof concert grand piano at his disposal was incredible. I loved the way he exploited the potential of his instrument to the full, plucking its strings gently one moment, twanging them wildly the next, tapping here and knocking there; astounding his audience with an unforgettable demonstration of his supreme mastery of the piano in a solo jazz cadenza - a frenzied high speed virtuoso display lasting more than five minutes which utilized the entire chromatic range of the keyboard - fingers racing up and down with an equally frenetic musical complement provided by the highly respected jazz bassist Peter Herbert and Marcel Khalife's percussionist son Bachar, already well-known in the world of jazz, whose exceptional musicality left me absolutely breathless! When I spoke to pianist Rami Khalife after the concert he was so modest and self-effacing just like his father. Earlier, during the concert itself, a young man from the audience came to the front of the stage holding a Palestinian flag proudly in the air. He was later joined by a young woman who swayed enthusiastically with him in time to the music, and as they clutched the flag together the performance reached such fever pitch that the entire audience abandoned their seats and spontaneously gravitated towards the stage clapping, dancing and singing with a level of passion and commitment I shall never ever forget. This event was a truly once in a lifetime experience both musically and spiritually and anyone lke me who was lucky enough to have been there was lucky indeed!
Bela Peter Svend Toth von Haller
27. července 2009
Vážení pořádající nedělního koncertu,
srdečně Vám děkuji za OIS i za hosty koncertu 12/8 za průjezd a parkování speciálních autobusů z Ostravy.
Cestující, mezi nimi lidé zdravotně postiženi i těhotné ženy, byli velmi potěšeni za dopravu až do centra Hukvald. Sama jsem byla příjemně překvapena, že tímto specíálním spojem cestovali též návštěvníci až z Prahy a okolí. Po návratu do Ostravy (cca 1:10 hod.) jeli dále na hlavní nádraží a pak pokračovali nočním vlakem do Prahy. Tomu se říká opravdové nadšení a nasazení sil pro účast na koncertu pana Jarka Nohavici. My z východní gubernie České republiky takové náročné cestování za zážitky na druhý konec naší vlasti známe. Bereme to však jako přirozené. Pro hosty z Prahy či Čech je to nadlidský výkon! Tímto si ho upřímně vážím a pevně věřím, že je Ostrava a okolí bude nadále VÁBIT K NASAZENÍ VŠECH fyzických SIL.
Srdečně zdravím a přeji příjemný den
Dagmar Kremzerová
jednatelka a ředitelka
Ostravský informační servis, s.r.o. (OIS)
